neděle 1. ledna 2017

"Ta" více jak dva roky za blogem

Hej hola,

vítejte v novém roce. Ráda bych vám popřála do roku 2017 vše dobré - hlavně zdraví, trochu toho štěstí a ať vždy máte v někom oporu a podporu, poté jde vše lépe.

Dnes to nebude o jídle, kosmetice či tvoření. Dnes to bude o mne. No takže vlastně to bude o jídle, kosmetice a tvoření :-)





Přemýšlela jsem, jak článek uchopit a zda jej vlastně vůbec psát. Bude to někoho z vás zajímat? Ale říkám si, že ti co rádi můj blog čtou, si třeba rádi přečtou i trochu něco o mne. I když svým způsobem o mé osobě už hodně víte, byť blog není psaný vyloženě deníkovou formou. Jenže já jsem ženská ukecaná, tak kolikrát řeknu víc než "jen" pochvalu na kosmetiku či nějaký ten recept. 



Já kdysi a nyní na blogu AE style svět
Je to již více než dva roky, co jsem začala tento blog psát. Na začátku jsem nějaké veliké ambice, že bych se stala "tou slavnou blogeeeerkou" opravdu neměla, a narovinu je nemám ani nyní. Vím, že jsou lepší a jsou mi inspirací, ALE pořád mě to baví, stále mám co napsat, stále CHCI psát a mám ohromnou radost, když se mi pod článkem objeví alespoň jeden komentář. 

Avšak aby to nevypadalo, že vše beru jen jak to je a nesnažím se, naopak. Sama na sobě cítím veliký posun - promiňte, ale skromnost stranou. Zrovna nedávno jsem koukala na jeden z prvních článků a říkala si "No nic moc, nemám jej odstanit?". Kdepak, pořád jsem to já a díky tomu si mohu říct, že jsem za ty dva roky opravdu vlastně vyspěla. A stejně tak je to s focením. Víte, vždy mne bavilo vzít si fotoaparát a cvakat, vymýšlet kompozice, pohrát si... Zpočátku jsem v prvních článcích blogu ale také sahala po oficiálních fotografiích výrobků z internetu. Jednoduše jsem to tak neuměla a chtěla jsem výrobek zejména ukázat kvůli představě. o co jde, důležitejší sdělení jsem poté viděla v popisu. I zde jsem ale postupně odolávala. První fotografie nic moc, další už se zavřeným okem (radši oběma)... Dlouhou dobu jsem sahala po telefonu namísto zrcadlovky, kolikrát mi to přišlo jednodušší a fotografie i tak velice pěkné. Navíc jsem i se svým milovaným Nikonem (a kdybyste věděli, jak je vytoužený a pořízený z úspor...) v určité době trochu válčila. 
Nebyla bych to já, abych z boje utekla...
Nebudu tvrdit, jak teď mám ty nejdokonalejší fotografie, bože to opravdu ne, jen z nich mám čím dál větší radost. čím dál více mne baví, líbí se mi, jsem ve svém živlu... :-) 


Kafe a šminky - to jsem také já. 
Bez alespoň jednoho šálku kávy s mlékem (nebo raději 3-4) si neumím pomalu představit den. Miluji ten okamžik, kdy si sednu, vezmu hrneček a relaxuji. Miluji tu chvíli, kdy mám kelímek nebo hrnek vedle klávesnice a po dobře odvedené práci se zhluboka napiji... Kafaři jistě pochopí.

S kosmetikou je ten svět prostě hezčí a barevnější. Nebudu nikomu popírat krásu "přirozeného" obličeje, ale říkám si, že s trochou líčidel se člověk také neztratí. Ale chci toto zaměňovat s módní vlnou masek, které se nějak poslení dobou na instagramu či youtube rozmáhají. Čím lesklejší, tím lepší. Ale o tom třeba jindy...
Já ráda zkouším novinky, kolikrát něco neobvyklého a mám pokaždé upřímnou radost, když objevím nějaký super výrobek za nízkou cenu. To je pak ten pravý poklad. Samozřejmě nebudu tvrdit, že ve své sbírce nemám nějaký ten dražší kousek, to ano. Ale jsou to takové ty "vytoužené" šminečky, které opečovávám, "ooochám" nad nimi a vážím si toho, že je mám. Pro někoho možná divné, ale je to prostě tak :-) 


Tvoření, bez toho není pořádný relax

Když jsem kdysi ležela 3 měsíce v nemocnici, tak mou jedinou možnou "prací" bylo háčkování. Více jsem nemohla a ani ten háček někteří lékaři neviděli zrovna s nadšením... Nicméně mne to vrátilo do doby, kdy mne má babička učila háčkovat krátké dlouhé sloupky, jak na čepičky a botičky... Po návratu domů jsem ještě přidala šicí stroj a už to jelo. Zanedloho jsem měla obháčkovaný a obšitý celý byt, holky, příbuzenstvo a nejbližší kamarádky... Bylo otázkou času, kdy se přidám k tvořivům na Fler a vznikne web U Dvou žabiček. Pro mne je to super relax a - nebudu zastírat, k mateřské se jednalo i o fajn přivýdělek. Mimochodem, na toto téma vám ještě článek chystám, nebojte :-) 
Původně měl být vlastně blog tím hlavním, kde budu ukazovat svou tvorbu, a proto jsem ráda, že pravidelné tvořivé články mají vcelku vysokou sledovanost. Inspiraci ráda čerpám na YouTubu, Fleru a hlavně na Pinterestu, navíc v posledních týdnech jsem si přidala na FB skupinu sdružující tvořivé a šikovné lidi. No povím vám, to je nádhera. Padá mi kolikrát brada, co jiní dokážou. I já se tam snažím tou malinkou tvořivou měrou přispívat a jsem upřímně ráda za pochvalu. To jednoduše potěší.  I díky této skupině můj blog objevilo pár lidí, které naopak já shledávám jako zajímavé pro jejich tvořivost. 
Takže mé doporučení, pokud rádi něco vyrábíte, zkuste se podívat po nějaké takové skupině na sociálních sítích. Dáte nejen vědět o tom, co vyrábíte vy, ale zároveň vás to určitě posune ve tvorbě dále. 


Jíme jako hobiti

Mám moc ráda toto přirovnání, protože jídlo v našem žívotě hraje dost velkou roli - svačinky, přesnídávky, klasické i zobací večeře.... :-) mne ta rozmanitost i baví. Mám radost, když vidím, že chutná - a někdy také remcám, že jsem u plotny půl dne a do půl hodiny jsou prázdné talíře :-D Je to zábava, je to životní styl, je to něco, co musíte dělat rádi a nehledat v tom vědu.  
U nás doma vedou sladké snídaně, takže co chvíli peču. Přiznám se, že mne nebaví péct něco stále dokola, a tak se snažím takové to základní těsto nějak obohacovat, doplňovat, upravovat... však pak sami vidíte, když mrknete na recepty. 

Vím, že bych asi mohla přidat více receptů na nějaká slaná jídla a určitě se o to pokusím, ale s cílem osladit si život se i v tomto roce dočkáte koláčů, buchet, bábovek či sušenek. 


Blog = já

Moc mne to psaní baví a je to snad i vidět. Stále jsem svým způsobem negramot v blogerském světě. Sem tam objevuji nějaké nové autory (rozumnějte pro mne nové autory, které jsou už třeba ale ostřílenými matadory), kdy někteří mne baví a sleduji je dále - jako třeba Aja Beautylife, Lady Kerstyn či Beauty Koktejl, a někteří zase ne. Taková je realita a nemám čas ani náladu řešit klepy, pomluvy či podlézání, byť mne to dokáže naštvat...  
Jsou ale ti, kterým zůstávám již dlouhou dobu věrná a chtěla bych jim alespoň takto poděkovat za to, že jsou a že mne formují a posouvají dále. Navíc to jsou prostě fajn baby, které mám moc ráda za to, jaké jsou.  Určitě vědí, ale i tak - teta (Jani :-) ), Ilovíku, Baru, Lu a Peti, děkuji!

Mám dny veselé i smutné, jednoduché na organizaci i chaotické. S dětmi to jinak nejde. Blog je mým únikovým světem a relaxem. Jsem to vlastně já, ale tak nějak jinak - skrze články. Nedělám však z toho vědu, pak by to nebylo ono. Samozřejmě mne těší každý komentář, každá pochvala a spolupráce. Byla bych pokrytec, kdybych tvrdila, že je mi to jedno, ale co chci říct je to, že naprosto nerozumím tomu, proč jsou některé holky třeba kvůli šminkám tak zlé a podlé. Však o nic nejde... Jak se to říká : Když nejde o život, jde o h.... (pardon). A mým životem jsou mé holky, manžel, rodina a kamarádi, o které se mohu opřít, kteří pomohou a u kterých vím, že mne vrátí na zem, když bude potřeba. 

Tak vzhůru do AE stylového roku 2017!

7 komentářů:

  1. Z casti jak kdybych to psala ja, zvlastni.. Ten posun ve fotkach jde fakt hodne znat, jsi sikovna a jde to videt. Celkove ty clanky vypadaji lepe a presne cgapu, ze mas nekdy chut ty prvni smazat, aj na mem bligu byly ry tacatky strasne, ale tak alespin jde videt ten posun:) Ja u tebe miluju jidlo a recepty na buchty, v tom jsi naprosta jednicka!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Achjo, pardon za preklepy, pisu na mobilu.

      Vymazat
    2. Moc dekuji za pochvalu, tedy vlastne pochvaly! Ja se snazim, aby tenhle blog byl hlavne sbernou fajn napadu, tipu, navodu a lidi, kteri jej ctou :-) a myslim, ze to mame podobne a proto jsme se nasly 😉 A preklepy neres, kolikrat z mobilu pisu jak hotentot a to kor kdyz mi holky skacou za krkem 😀

      Vymazat
  2. Víš, proč tě mám ráda já? Kromě obsahu, pochopitelně.. Možná paradoxně, ale nedáváš sem svoje holčičky, necháváš je zahalené rouškou tajemství, respektuješ jejich soukromí. Toho si na tobě nesmírně vážím, že tohle je i tvoje hranice. Cítím to totiž úplně stejně. Jedna mnou kdysi oblíbená youtuberka tímhle u mě skončila. To prostě nedávám a je mi z toho ouzko... Naštěstí je internet nemalý a každý si najde to svoje.
    A mmch, foťák. Svůj nikon D5100 jsem si vytoužila a šetřila na něj snad rok :) Je to můj kluk šikovná. A bioderma docela zabírá, takže ještě jednou díky za tip :) Hezký večer..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, moc děkuji! Víš, holky jsou mojí součástí a těžko bych je tady nemohla nezmínit, stejně tak sem tam na nějaké fotografii na sociální síti jsou, ale chtěla bych, aby toto šlo mimo ně tak dlouho, dokud samotné nebudou mít dost rozumu, aby si řekly, co chtějí. Třeba jednou budou blogovat, tvořit, vařit a co já vím. Ráda jim v tom pohodu, ale nebudu je do ničeho cpát. Já nikoho neodsuzuji a je to na každém, ale pro mne jsou holky velikou tvořivou inspirací, jsou mým AE světem, který si střežím :-)

      Vymazat
  3. Zdeni, krasne si to napsala! Ani nevim, jak jsem tady na tebe prisla :) uprimne....jsem moc rada. Ctu tve blogy, kdyz mam cas pecu podle tebe ( vzdyt vis 😊 ) a hlavne TY muzes za to, ze mam sici stroj 😂 jsi moji inspiraci. Velke DIK, mam Te rada a Tve rodine preji v roce 2017 jen a jen zdravicko ❤.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivet, to je nádhera! Opravdu moc děkuji, protože přesně to je ten důvod, proč mne tenhle blog baví. Jsem ráda, když mohu nějak pomoci, inspirovat popostrčit....Ani nevím pořídně, co říct. Děkuji! Krásný večer a Tobě a Tvým blízkým jen to dobré (hlavně zdraví) do roku 2017!

      Vymazat