úterý 10. října 2017

Dýňová neděle

Pěkný podvečer,

tak jsme se úspěšně promarodili zářím až do října a nějak se nás to ne a ne pustit. Takže na velké zahradní pobíhání to není. Ale to neznamená, že bychom si naše podzimní radosti s holkama upíraly. Jen je přenášíme domu, jako třeba předešlou neděli ....


Dýně k tomu našemu podzimu prostě patří. Ač nejsem nadšený přijímač zahraničních svátků a tradic, tak dýně mi k srdci naprosto přirostly. A to už pěkně dávno Pamatuji si, že už jako malá jsem milovala dýňový kompot. Jen tedy to srašidlo jsme nevyřezávali, to až v posledních letech.


Dýni mám vždy z domácí zahrádky. Temtokrát vyrostla opravdu obrovská a ještě jednu (snad i větší) mám schovanou u rodičů. Manipulace s ní je tedy opravdu náročná.


Doma jsme ji začaly vyřezávat a "kuchat". Letos si ani nenechávám semínka, jelikož jich mám ještě spoustu z loňska, tak ta první vydlabávací fáze byla velice rychlá. 
Ovšem pak nastala chvilka, kdy je potřeba vyřezat dužinu. Jako povím vám, že jsem si s tím vyhrála pomalu hodinu. Část jsem ořezala nožem . Tu jsem následně rozkrájela na malé kostičky a rozyptlíkovala do mrazáku. Dělám to tak již několikátou sezonu. Je to výborný způsob, jak si připravit rychlý základ na dýňovou polévku. Můžete k tomu přidat ještě mrkev, celer a petržel - máte tak do budoucna práci ještě o něco ulehčenou :-)


Když už se mi s nožem špatně manipuovalo, vzala jsem lžíci a dala se do škrábání. Takto jsem si zpracovala ještě jeden veliký hrnec. Cíl byl jasný - marmeláda! :-)


Marmelády mám hodně ráda a většinou různě experimentuji. Tentokrát jsem dýně lehce ochutila skořicí a jen přidala želírovací cukr.


Nechala jsem ji vařit asi 30 minut a průběžně sbírala pěnu. Následně jsem ještě směs projela tyčovým mixérem, chvilku povařila a hurá do skleniček. Musím skromně říct, že letos je opravdu výborná a asi ještě jednu dávku udělám. 



No a samozřejmě sstrašák na zahradě nám nesmí chybět... :-) 



Také tak milujete dýně?

Žádné komentáře:

Okomentovat