Slečna Gigi: Já jsem jednoduše geniální

Zdravím,

už je to zase nějaký ten den, co si říkám, že bych sem měla hodit trochu čerstvého vzduchu, co říkáte?

Tedy ono u nás bulíků říkat něco o čerstvém vzduchu je trochu zavádějící, jelikož prdíme pomalu na povel. Ale co, hlavně když nás pak nebolí břícho, což?  Ale teď k tomu hlavnímu, o co tu dnes běží. Samozřejmě, že o mě. ONA totiž zjistila, že jsem geniální...

Jako takhle, já prostě nevím, jak to mohla tak dlouho nevidět. Však přeci stačí desetkrát říct sedni a já si většinou lehnu, takže jakýpak copak. Stejně by to po mě taky dřív nebo později chtěla. Nicméně, poučena z chytrých článků, knih a diskuzí se rozhodla, že začne zaměstnávat mou hlavu. To prý abych tu kebulku klabatou neměla jen na ozdobu.

Na internetu našla spoustu různých hlavolamů a vychytávek, ale tak trochu tentokrát promluvil rozum a zatím začala připravovat hlavolamy domácí. Sice jsem nechápala, co jako chce dělat s formou na muffiny, ale nakonec to byla velká švanda. V každém kalíšku na mne čekala milovaná masová kostička. No jako prozradím vám, že mne pěkně obalamutila - ONA ty kostičky půlí. Chápete to???? Také mi do některých kalíšků nacpala moje hračky. Jako opravdu nevím, ale proč mi nedá ty kostičky rovnou a celé, než mě takhle nutit vyndavat jednu věc po druhé. Ale nebudu lhát, moc mě to bavilo a od teď už budu na foru na muffiny koukat jinak.

Mimochodem v posledních dnech ještě udělala jedno (prý) vylepšení. Nacpala tam jen míčky. Ty je totiž o to složitější vyšťourat ven. Trvá mi to tak o něco déle a kolikrát se u toho pěkně rozčiluji. Ale za ty mňaminky mi to prostě stojí. 

Tak jako muffinovou zábavu už mám zmáknutou a vyžaduji ji 2-3x do týdne. Je to prostě jednoduchý způsob dostat se ke kostičkám.

Druhou oblíbenou hrou je čmucháníčko. Prý existují speciální čmuchací dečky - na tu se ta MOJE taky chystá, že prý mi ji vyrobí. Zatím ale vzala za vděk kusem od mopu, poschovávala kostičky (tedy zase jen ty půlky) a čekala, jak rychle je najdu. No na první pokus  jsem byla jasný vítěz - čapla jsem totiž  dečku za růžek a mlaskla s ním párkrát o zem. Kostičky vypadaly jedna po druhé. No a potom už začala být chytrá i ONA a dečku přidržovala. Není to tak jednoduché, jak se zdá, ale taky moc fajn. Inu za kostičku cokoli....

 

A protože mi tyhle blbůstky jdou a dost mne baví, tak si prý mám napsat Ježíškovi o nějaký další. Nu dobrá... a prý do té doby se budu také chodit učit na cvičák. Tam jsme byli prvně dneska a povím vám, že mne to moc bavilo. O tom ale zase někdy příště, já si jdu zabrat místo na sedačku. 

Dobrou!

...a zase někdy příště pac a pusu vaše Gigi!