Lucie Závacká: Nedovol mi zmizet + Dovol mi zůstat (2+3/2022)

 Hezký nedělní večer,

opravdu jsem se opět rozečetla a doufám, že mi tento elán vydrží - samozřejmě záleží i na dané knize, protože tentokrát mám pro vás rovnou dvě knihy z pera české autorky...

Lucii jsem "poznala" díky Instagramu a už tomu bude nějaký ten pátek. Nevím přesně kdy a jak k tomu došlo, ale bavil mne její styl celkově. Vtipná, milá, jednající na rovinu. Tak jsem ji vnímala a vnímám do dnes. 

Také si přesně pamatuji první krůčky, kdy začala sdílet, že píše knihu. Bylo to krásně dojemné vše sledovat a moc jsem jí držela pěsti. To, co publikovala na blogu jsem si postupně pročítala, když byla chvilka... ale vlastně už si nevzpomínám, proč jsem si knihu neobjednala už tehdy. Měla jsem dost možná celkově "neknižní období" a nebo jsem v kostech cítila, že po přečtení bych chtěla pokračování a neustále Lucii otázkami "Bude? Kdy už?"... :-) 

"Nedovol mi zmizet" je první kniha a její úryvky najdete právě na blogu Lucie. Nebudeme si nic nalhávat, člověk se při jejím čtení červená, přemýšlí, fandí a i chvílemi nesnáší hlavní hrdiny. Může toto být příběh ze života? Proč by ne! 

To, že tato kniha byla označena za nejerotičtější český román, mohu jen odsouhlasit a zároveň ale určitě nedoporučuji nějaké srovnávání s autory zahraničními. Odhlédnu - li totiž od faktu, že autorkou je Češka, a tedy bych o to více fandila národní tvorbě, tak styl s jakým je psaná je prostě výborný a mnohé ze zahraničních kolegů strčí do kapsy. 

A jak je mým zvykem, nebudu zde odříkávat celý děj, ale prozradím, že pokud by byla pouze tato jedna kniha, považovala bych příběh za opravdu nedokončený (pro mou romantickou povahu) a plný otazníků... 

Proto jsem ráda, že má příběh Rebeky a Jakuba další pokračování pod názvem "Dovol mi zůstat" a že jsem mohla ihned navázat. I tentokrát si člověk lechtivých stránek užije do syta, i když možná první kniha byla o něco málo ostřejší. Také jsem možná měla trochu více pocit, že bych jednoho či druhého hrdinu sem tam nejraději plácla, aby se probrali... :-) 

ALE o tom to je. Nemůže být přeci hlavní postava pořád tou, které držíte od začátku do konce palce. To by byla nuda. A tady opět díky líbivému způsobu psaní jedete jednu stránku za druhou a odkrýváte i to, co se stalo v minulosti.  

Jak to vše dopadne (pokud to dopadne)? Neprozradím, přečtěte si! :-) 

A jestli očekávám i třetí knihu? Nebudu lhát, když řeknu, že by byla fajn, protože Lucie prostě psát umí. Netrvám nutně na dalším pokračování hlavního příběhu Jakuba a Rebeky, protože to důležité už bylo víceméně řečeno. Co je ale jisté je to, že příběh obsahuje i navazující dílčí zápletky, u kterých by nebylo špatné se pozastavit a vlastně tak i nechat lehce "na pozadí" sledování právě Rebeky a Jakuba.  No nechám to na autorce a budu se těšit zase třeba někdy příště... 

Pěkný večer,  moji knihomolové!