neděle 30. července 2017

Tvořivý týden #30

Hezkou neděli, tvořivci,

drobotina po obědě spí, doma je klid a mě tu voní muffinky a kávička. To je přesně ten ideální čas napsat vám o tom, jak se mi minulý týden tvořilo... :-)

Zajíčkové z dolphin příze jdou náramně od ruky, a tak už jsem jich za ten červenec uháčkovala 16. Mám z toho ohromnou radost a doufám, že podobnou budou mít prckové ve školce na konci srpna. Tento týden jsem uháčkovala dva - holčičku a chlapečka. Navíc mám dalšího rozháčkovaného. Takže určitě i příští (a další a další) týden je tady uvidíte. 



Snažím se, aby i když jsou dva tři zajíčci ze stejné příze, tak aby byli odlišní a jedineční díky barvě mašličky. Zatím se mi to daří a opravdu je každý jiný. Hurá! :-)




V týdnu mne kamarádka poprosila, zda bych pro jeji malou princeznu neušila jedny baggy legínky - baggínky, turkajdy... názvů je hodně, ale víme, o jaké jde. Moje holky je mají  také moc rády. Byl  potřeba lehce upravit střih kvůli kšírkům na kyčle. Nakonec se zadařilo a sedí, jak mají.


Přiznám se, že oblečení na zakázku prozatím šít nechci - mám jen klasický stařičký stroj, a tak to začišťování cikcakem není úplně ono a nezdá se mi reprezentativní. Inu v tomto stojím nohama na zemi. Ale samozřejmě, když mne takto někdo z kamarádů či rodiny poprosí, tak neodmítnu. Udělala jsem jedny na zkoušku a povedlo se. A víte co? Už mám další troje nastříhané. Navíc Minnie látka má stále úspěch (a mne přijde, že mi snad ani neubývá), a tak příští týden budu šít podobné gaťky další kamarádce. Však já se vám zase pochlubím...


A zase ta Minnie. Tentokrát na šatech do školky pro moji neteřinku - no přeci v tom nebudou holky samotné. Navíc, jak mé parádnice říkají, šatů není nikdy dost. 



Ano, ano, neodmyslitelný knoflíček. Už jej našívám automaticky, i když třeba v tomto případě je naprosto jasné, která strana šatů je ta přední, protože zadní část je celá červená.


Další z košíčků - mimochodem, vy si takovýto ještě stále můžete vysoutěžit až do dneční půnoci ZDE. Tento je opět zamýšlen jako dárek pro mou kamarádku a věřím, že udělá radost.




Bulánci tu nebyly už hoooodně dlouho. A přitom jsou tak potřební - každá princezna či rarášek přeci potřebují, aby je v noci někdo hlídal před zlobivými strašidýlky. Zrovna na tyto jsem se obzvláště těšila. Jsou totiž pro dvě velice statečné princezny. 


Někdy stačí málo - třeba jen kousek látky, nit a jehla, aby vzniklo něco, z čeho mohou mít druzí radost.  Zkuste to někdy a uvidíte, jak je jednoduché vykouzlit úsměv.



Tito bulánci mají ještě jednu zvláštnost - jedno z oušek zdobí uzlík pro štěstí a na kytičce sedí sovička, co bude moudře dohlížet na malé rošťandy, za kterými bulánci v týdnu poputují :-) 


V týdnu vyvěsila nemocnice v Olomouci prosbu ohledně chobotniček - už jim docházely. Mám ohromnou radost, že se začalo zapojovat mnoho nových lidí do projektu jako takového a sama jsem co nejdříve poslala alespoň ty dvě chobotničky, co jsem měla doma. Určitě, jak dozajíčkuji, tak se zase na chobotničky vrhnu. Prozatím jsem uháčkovala včera jednu na přání - sice ne do nemocnice, ale jednomu malému a moc fajn milovníkovi chobotnic. 





No já mám na příští týden vymyšleno zase tolik tvořivých věcí....a co vy? :-)


4 komentáře:

  1. Opět muím chválit, jeden výrobek hezčí jak druhý. Chobotnička je moc roztomilá. Nebude Ti vadit, když se budu opičit podle Tvých bulánků? U kamarádky mají nový přírustek, jen bych musela vynechat knoflíčky a vymyslet to jinak. ;-)Těším se na další Tvoje tvořeníčko. D. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásnou pochvalu. Vždy mne velice potěší :-) A určitě si bulánka jako inspiraci vypůjčit můžeš. Jen ať dělá radost co nejvíce raráškům :-)

      Vymazat
  2. Ta chobotnička je překrásná. Taková ňuchňací :-D

    OdpovědětVymazat