Tak už mám také své šaty. Své píši záměrně, protože do teď jsem šaty šila jen pro holky...
Kapsáře, polštáře, kabelky, tašky... to vše šiji nejen pro sebe, blízké okolí a sem tam i vás moc ráda a troufám si říct, že i (při nejlepším vědomí a svědomí :-) ) i kvalitně. Je to pro mě nejen koníček, ale i ohromný relax. Ovšem šití oblečení, to byl pro mne sen už dlouhou dobu, ke kterému jsem se připravovala, co to šlo. A upřímně, tolik jsem si nevěřila...
Po dokončené sukni jsem se odhodlala, že se v šití posunu zase o kousek dál a ušiji si i šaty. Přecijen jsem jich našila už dost pro holky, a tak jsem si říkala, že už to mám trochu v ruce. Jen jaký střih... chtěla jsem něco pohodlného a zároveň takového, aby byly použitelné i do "pracovního prostředí".
Vcelku jsem pokukovala po růných modelech s "přestřiženou" částí sukně, ale u některých se mi nelíbilo řešení výstřihu, rukávů, sukně... No nakonec jsem vzala jedny starší šaty, tričko, sukni a vše zkombinovala. Chtěla jsem navíc sukni lehce se rozšiřující a trochu do balónovky, což byla taky trochu "výzva" :-)
Dalším krokem bylo vybrat látku - z jednoho z mých oblíbených e-shopů Látky Tinka. Zvolila jsem úplet v naprosto úžasné kombinaci černých puntíků a mátové. Doplnila jsem jej černým nápletem.
Ihned jak materiál dorazil, dala jsem se do stříhání, špendlení a následně samozřejmě šití. Tvořivci mě určitě chápou, když máte náladu, tak prostě musíte šít i kdyby nevím co... :-D
Samozřejmě nejsem "študovaná švadlena či krejší", takže by někteří nad mým stylem možná zaplakali, ale na druhou stranu mi mini zkušební vzorky již prověřily holky, a tak vím, že něco vydrží. Navíc mám klasický starší stroj, takže zašičtění, které by klasicky zvládl overlock, řeším "cikcakem". Ale mám ze sebe opravdu radost. Šaty jsem navíc dnes i provětrala a podle reakcí okolí prošly na jedničku.
Na ukázku pár fotek:
A určitě vám bylo jasné, že stejně ušiji něco podobného i holkám. Nědalo se odolat - navíc látky bylo dost, a tak ladíme :-)
Doladění knoflíčky je už AE stylová klasika pro malé dámy.
Proč tedy dnes tento lehce povídací článek píši? Inu, jako menší inspiraci pro ty, kteří se bojí udělat krok vpřed ve svém tvoření. Někdo si koupí šicí stroj a ihned se vrhne na oblečení, jiný (jako já) se třeba dva roky odhodlává, zkouší, šije pro radost...až ten krok udělá.
Nevím a nebudu soudit, co je to správné, ale důležité je, zkusit to. Já už třeba pokukuji po dalších látkách. Co vy? :-)
Super šatičky, tleskám. :-) Já patřím mezi ty váhavé, bojím se do látky střihnout... ;-)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za pochvalu. Ono jak se jednou člověk do stříhání pustí, tak už to jde samo :-)
Vymazat