neděle 22. ledna 2017

Kolik? A to je handmade?!

Hezké nedělní odpoledne,

tak toto je jeden z článků, který se mi hodně dlouho rodil v hlavě a stejně dlouho jsem přemýšlela, jak a jestli vůbec jej mám sepsat. No co už, jdu do toho ... :-)



Přiznám se, že když jsem začínala s prodejem svých výrobků, tak v tom nebyla vidina "velikých peněz". Myslím, že obecně jsem v tomto docela reálně uvažující člověk, a tak mi bylo jasné, že nabídka - konkurence, je obrovská a jakýmkoli způsobem se prosadit nebude jednoduché. 

A proč jsem tedy do toho stejně šla? Po prvních měsících na mateřské, kdy jsem obháčkovala a obšila sebe, holky, celou rodinu a blízké kamarády, mne to tvoření bavilo pořád stejně. No vlastně více... A jelikož se sem tam někdo známý známého ozval s tím, jestli bych něco nevyrobila, začala jsem uvažovat, že bych výrobky nabízela dál. Ale jakým způsobem? 

Po prvotním koketováním s vlastním e-shopem  (o tom vám napíši více třeba někdy příště) jsem zvolila Fler. Již dříve jsem zde nakupovala, a tak se mi myšlenka tvořivé "komunity" dost zamlouvala. 



S nabídkou zboží ale přišla také finanční stránka. Do této chvíle jsem tvořila vlastně stylem "něco za něco" a najednou jsem si měla říct cenu....Řeknu vám, že to rozhodování a vypočítávání není zas tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě jsem si na internetu sjela i nějaké rady a návody, ale.... shrnuli to, tak vlastně za handmade výrobek by si měl člověk říct cca 2,5 násobek ceny materiálu. To je tedy teorie.

Ale praxe? Ne vždy si "mohu dovolit" takovou cenu nastavit. Tedy jako mohu, ale asi bych se dostala mezi neprodejné, a hlavně i z morálního hlediska bych si o přemrštěnou cenu vlastně neřekla. Mými zákaznicemi byly a jsou z velké části maminky na mateřské, a tak vím, že ty často musí přepočítávat každou korunu a na nějaké např. módní výstřelky, které by dítko nosilo jen pár měsíců prostě nemají. A tak se snažím, co to jde, držet ceny vcelku nízko,  ALE zase s rozumem - vždy totiž chci, aby se mi pokud možno zaplatil materiál. 

Zní to logicky, že? A i já mám díky tomu při prodeji radost, že nejenom je o mé výrobky zájem, protože jsou takové, jaké jsou, ale zároveň nezrujnují peněženku  - dobře, chápu, že i tak si je třeba nemůže dovolit každý, ale rozumíme si...


No a pak občas přijde odezva z druhé strany - tedy od nakupujících, která má dvě varianty, ale mne vlastně dokáže "rozhodit" každá z nich.

První: Jaktože je to tak levné, v tom NĚCO bude.... způsob výpočtu ceny jsem popsala výše a věřte mi, že mým cílem do budoucího tvoření je hlavně spokojenost a to, aby se zákazníci vraceli. Mám ale to štěstí, že tvoření jako takové je můj koníček, nikoli hlavní příjem. Nebudu zastírat, přivýdělek je to hezký a díky němu mohu např. na blog dát soutežní balíček či pořídit materiál na tvoření pro někoho, komu chci udělat radost v nějaké těžší životní situaci. Myslím, že není potřeba se o tomto více rozepisovat, ti kteří mne znají či nějakou dobu již sledují, jednoduše vědí, a ostatní si udělají  svůj vlastní obrázek.

Druhá: Jako hezké to máš, ale je to drahé.... To se přiznám, že toto slyšet (a ještě třeba s dovětkem "já to zvládnu lépe a levněji, sousedka Máňa říkala....) mne dokáže vždy hodně zamrzet. Právě kvůli tomu, co jsem popsala výše. Ať si člověk říká, co chce, tak stejně se ho to nějakým způsobem dotkne a začne to vztekem, co končí vlastně lítostí....


A co jsem tímto článem tedy chtěla říct? Pokud máte rádi originální věci - handmade výrobu, tak si rozyslete, jak náročné je to nejen na výrobu, ale i na to "vypuštění" do světa. Proto než začnete mít třeba komentáře k ceně, třikrát si vše promyslete. Samozřejmě, já si také u některých věcí klepu na čelo (a nemusí to být nutně rukodělné výrobky), kolik že si za ně prodejci řeknou. ale z 99% si odpustím komentář - a to že já jsem tlama proříznutá, s tím, že je k ceně asi důvod a já nejsem přeci nucena si to kupovat. 

Jaký názor na handmade výrobky a jejich ceny obecně máte vy? Jste ochotni investovat do rukodělné originality a kvality a proč?



8 komentářů:

  1. Já bych to nedělala ani za prachy. Tvořím vcelku ráda, ale abych se do toho musela třeba nutit kvůli zakázce, ne ne. Navíc bych pořád čekala nějakou smeč, něco ve smyslu tady vám čouhá nitka, tady mi to pustilo, tady je to blbě začištěný, na to bych neměla nervy. Tak tvořím pro sebe a své blízké za čokoládu a obdivuju každou šikulku jdoucí s kůží na trh. A jo, občas se na fleru objeví něco, nevim, ošklivej svetr za 5 tisíc třeba, to se ušklíbnu a nazdar, ale rejt do někoho kvůli ceně, to fakt někdo dělá?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já se do toho naštěstí nenutím - kdybych musela, tak to nedělám a vlastně i pro to sem tam nějakou objednávku odmítnu. Buď se na ni necítím, nestíhám a nebo se mi do ni i jednoduše nechce. A myslím, že i díky tomu naštěstí (musím zaklepat) pak nemám právě takové stížnosti typu "vytažená nitka" apod. Ale i tak chápu, že ne každý na to je. A opravdu se to rejpání ohledně ceny vcelku objevuje, až to zaráží....Děkuji za komentář! :-)

      Vymazat
  2. Ahoj Zdenulko...

    Tak tohle je clanek na zamysleni... Uz nekolik minut o nem vazne premyslim a to vetsinou v nedeli nejsem ochotna delat...

    Jak tohle vidim ja..

    Miluji rucni vyrobky, ale vetsinou si je kupuji ruzne po jarmarcich...
    Treba letni a zimni starodavny jarmark v Roznove pod Radhostem musim absolvovat kazdy rok.. Minimalne jeden z nich..

    Samozrejme at se to tyka jidla, tak klasickych dekoraci treba..
    Co si budeme povidat..Takovy klasicky valassky frgal proste neumim.. Takze ano, dam cca 120 kc za kolac.. A jeste kdyz ho prodava takova ta pohadkova babicka, tak moje srdce zaplesa..

    Ono je velmi osemetne Tema Zdeni.. kdyz jsem pred nekolika sla koupit venec na hrob, nejak jsem neresila cenu, jsem si rikala, ze to nemuze byt drahe, tak me malem trefilo, kdyz mi ta lichvarka rekla 450 Kc.. Jsem se ji vysmala do obliceje, venec polozila a sla do lesa na sisky... Normalne jsem ji podezirala, ze je to skryta kamera..
    Velmi podobny venec, co jsem chtela koupit jsem si udelala za zlomek ceny a nejdrazsi veci byl polystyren-venec, ktery stal snad 30 korun..

    A od te doby jsem nedala tavnou pistol z ruky a delam vyrobky nasi mlade na skolni prodejni jarmark.. Sice z toho nemam ani korunu, ale dobry pocit zahreje na srdicku...

    Ale abych to zakoncila, jsem ochotna dat nejaky peniz navic, a zvlast kdyz je to na dobrou vec...
    Ovsem musim zduraznit, ze vsechny rucni vyrobky si koupim ve svem okoli nebo na vylete..
    Kdybych si mela objednavat na netu, tak rucni vyrobky nejsou nejlevnejsi a kdyz k tomu prictu jeste postovne a balne, tak tim ma ochota velmi upada..Bohuzel ceska posta cenu jeste nadsadi o temer 100 korun a to uz davat nehodlam...

    Ja verim, ze nektere vety zamrzi, ale bohuzel pro tebe a jine takto zalozene prodejce, jsou cesi predevsim supermarket-nadsenci, takze stara dobra rucni prace pomalu zanika..

    No zase jsem se rozvasnila, snad z toho pochopis, co jsem chtela rici a ber to jako muj ciste osobni pohled na vec..

    Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Veru, naprosto to chápu. Pokud mám možnost, tak si mnoho věcí ráda vytvořím sama - nejenže ušetřím, ale zároveń mne to jednoduše baví. A právě věci, které mohu pořídit na různých trzích a jarmarcích mám také moc ráda.
      Ono objednávání z internetu je obecně kapitola sama pro sebe. Já jsem třeba dala jednotné poštovné (50,-), protože pokud bych se měla držet striktně ceníku ČP, tak se přesně dostanu kolikrát na cenu 100 a více. Holt to tak beru, že někdy část poštovného vlastně doplatím. Nevadí mi poštovné u takových věcí, které jsou handmade, ale vlastně vím, že bych jen tak někde nesehnala právě na trzích. A tak k tomu přitupuji i u sebe - vím, že nemám vyloženě kapacitu na to objíždět jarmarky, ale ráda nabídnu to, co umím, a snažím se mít kousky originální, trošku odlišné, prostě své... :-)

      Vymazat
  3. ahoj Zdeni,
    naprosto tě chápu - já takto vyráběla šperky, kreslila, tvořila... nastavila jsem si ceny velmi studentsky (za dob studií to pro mě byla zábava a malý finanční bonus navíc), ale ve velkém se mi to nevyplatilo a byla jsem vyčerpaná - a cizí lidé komentovali, když jsem nabídla cenu, ve které byla zaúčtovaná i poctivě ohodnocená handmade práce, že je to hodně...teď vyrábím jenom dárky (Vánoce, narozeniny) a daruji svou práci lidem, kterým chci dát něco z lásky a čas trávený pro ně je pro mě radostí. Přeji hodně elánu do tvoření a všem tvořilkám - nedejte se! tvoření je láska :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak píšeš. Já sice stále nabízím a chci v tom pokračovat - ono těch nápadů mám tolik, že bych potřebovala nafukovací dny :-) , ale je také pravda že tak 70-80% mé výroby jsou buď pro rodinu, jako dárky nebo na přání pro kamarády a blízké. Je to prostě relax s láskou :-)

      Vymazat
  4. Super článek :-)
    http://svetjednezeny.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat