čtvrtek 2. listopadu 2017

Krysáčci, prasátka, morčíci...prostě naši kluci!

Pěkný čtvrteční večer,

nějak se nám ta zvířecí rodina pomalu rozrůstá. Aby nebylo našemu rozmazlínkovi Šmudlovi smutno, pořídili jsme mu kámoše. Vítej u nás, Buráčku!

Tentokrát se ale jednalo o pořízení opravdu promyšlené a cílené. Šmudlík je vlastně takovým zachráněným tvorečkem, kterého jsme popravdě nemohli ve zverimexu nechat. Zvykací začátky byly a stále jsou trochu těžší, ale rozhodně bychom jej nevyměnili. Je to naše rozmazlované zlatíčko s trochu pošramocenou dušičkou. Oproti tomu Buráka jsme si vybrali v chovné stanici a pár týdnů čekali, než nám "doroste".


Dříve by mě to nenapadlo a asi v tom bude hrát i hodně povaha každého morčíka, ale je opravdu hodně poznat, že si Šmudla prošel určitým stresem a nese si jej v sobě dál. Je lekavější, nedůvěřivý, rychle se vystresuje...
Co je ale naprosto úžasné, jak reaguje na holky. Jakoby věděl (a věřím, že ví), že to díky nim je u nás.  Byť před ostatními je opatrný, tak jen co je vidí - a zejména slečnu A, kterou bezmezně miluje a dává jí to znát opravdu jak jen to je možné, začne "povídat", natahovat se, "oňufkávat" ji.
Samozřejmě holky si s oběma morčátky mimo klec hrají jen pod dohledem dospělého, aby jim (i když nechtěně) neudělaly - přecijen to jsou stovření hodně křehká a holky ještě malé, ale je nádherné sledovat, jak se vedle nich ta naše "prasátka ukvíkaná" mění.



Oproti tomu Buráček je kliďas, na kterém je znát, že  byl od malička mazlený, v dobrých rukou, v klidu a už během prvních dní nebylo poznat, že by se nějak vyloženě stresoval z nového prostředí. Takové naše klidné a mazlivé "prasátko". Hodně upovídané, hodně kontaktní a mazlivé. 


Kdekdo mi sem tam řekne, že morče je vlastně krysa a diví se, že jsme si jej pořídili. No i kdyby (protože i krysy a potkánci se mi líbí), tak v tom nevidím problém. Od dob, kdy se tato zvířátka držela v králikárnách se hodně změnilo. Jsou hodně učenlivá, čistotná a spíše bych řekla, že v mnoha ohledech je péče o ně nyní jednoduchá - samozřejmě, pořád je to živý tvor, který má své potřeby, ale třeba takové čištění klece, kdy je krysáček (no mě se to označení prostě líbí a berte ho pouze v tom nejlepším slova smyslu) má své podložky či koberečky a potřebu vykonává z velkého procenta jen do wc - ano, fakt to naši kluci zvládají na výbornou, je rozodně pohodová.



A jestli pozoruji rozdíl v tom, že jedno morčátko má chlupy a druhé ne? Ne! Mám je ráda stejně, líbí se mi obě a ano Buráčka jsme vybírali doma s tím, že jsem chtěla skinníka, ale upřímně, kdybych v mezičase měla zase zachránit chlupaté morčátko, které by na mě kulilo oči ve zverimexu, určitě bych neváhala.



Asi vám neušlo, že krysáčci začali i lehce ovlivňovat moji tvorbu a tento blog. Inu, tak už to někdy bývá a člověk si rozšiřuje obzory.
Ne, nebojte, blog se netransformuje na "morčo - rady", ale asi sem tam neodolám a pár řádek k novým fotkám si neodpustím.
Může být? :-)


Dobrou s kobrou... tedy s krysáčky! :-)

4 komentáře:

  1. No to jsou ňufíci :) Naše rodina se nedávno rozrostla o dva zakrslé králíčky, Tlapičku a Sněženku, jsem hrozně překvapená, že se okamžitě naučili na záchodek, zatím se tedy moc nemazlí, ale dáváme jim čas. Tak ať vám dělají radost 😍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My také nejdříve uvažovali o králíčkovi, ale já jsem prostě morčecí a skinníci mi učarovali. I když Šmudlu bych už taky nedala :-)

      Vymazat
  2. Krásná zvířátka a je fajn, že se holky učí o někoho starat a jak s nimi zacházet. :-)A jsou velmi učenlivá. D. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, ono jsou hrozně chytří a ve spojení s tím, jak reagují na holky, je to až neuvěřitelné. a právě i holky ví, že mají už nějakou zodpovědnost, že to nejsou hračky apod...:-)

      Vymazat