dnes trochu o tom, jak zhruba před měsíce náš AE stylový tým rozrostl o dalšího člena. Takže to bude vlastně takový odpočinkový a povídací článek. Uvařte si kávičku a jdeme na to... :-)
Pořízení jakéhokoli domácího mazíčka by měl být promyšlený a rozhodně by si měl člověk říct svá pro a proti. Je to zodpovědnost, starost a to na několik let... Myslím, že tuto poučku jsem si vlastně mohla odpustit, protože se jedná o naprosto samozřejmou věc. Ale...
... no co vám budu lhát, u nás to proběhlo vcelku neplánovaně a v rozporu s tím, co jsem napsala. Tedy abych byla přesná. O morčátku jsme mluvili už delší dobu. Chtěla jsem skinníka, ale pořád jsem to odkládala. Přecijen holky jsou stále malé a já nechtěla vystavit zvířátko jejich "nekončící lásce". Takže náš plán se posunul na dobu tak za cca rok.
No ale to bychom nesměli mít rybičky, a tak vlastně důvod navštívit zverimex. Ale asi to tak mělo být.
Pokaždé když do zverimexu zavítáme, tak holky oběhnou všechna akvária, terária a klece. Většinou pak tatínkovi hlásí, co vše si musíme pořídit, ale prozatím jsme byli neoblomní.
Tentokrát to bylo tak, že tam na nás v jedné kleci vyděšené koukala malá kulička, která nadskakovala při každém pohybu. No holky k "tomu" hned letěly a strkaly prstíky do klece (i když ví, že nesmí). Kupodivu, na to jak se ta kulička ostatních bála, tak na holky reagovala pozitivně. No i přes to jsme odcházeli bez morčátka.
Jenže ta cesta domu...hotové citové vydírání. To vám povím. Od otázek typu "Kde má maminku a proč je tam tak sám a smutný"až po "A můžeme mu tedy dělat rodinu my...?". Jo, vědí jak na mě.
Takže po vysvětlování, jak se o něj budeme muset starat, jak to není hračka apod. jsme vyrazili nakoupit potřebné věci - to zas do jiných chovatelských potřeb napříč městem, protože klec v tom zverimexu měli jen malinkou...
Co to budu prodlužovat, za hodinu jsem už posílala manželovi první fotku holek sedících u klece s morčetem.
Prvních pár dní jsme žili v domění, že je to TA Šmudlinka (už ani nevím, proč holky to jméno napadlo, ale začaly mu tak říkat samozřejmě). No nevěřte všemu (či všem), po bližším ohledání si jsme jisti, že je to TEN Šmudla...
Takže tak asi to začalo.
Přinesla jsem domu malé chlupaté skoronic, které mělo navíc dost vytrhané chloupky na břichu a nožičce - asi ze stresu. Nechtěla jsem nic moc riskovat (nejen zdraví zvířátka, ale také samozřejmě holek) a Šmudlu jsme s holkama vykoupaly. Jen ve vodě s kapkou jemného dětského šamponu. I když se říká, že morčátka vodu zrovna nemají ráda, tak Šmudla se začal ihned rozhlížet, prozkoumávat a nějaká voda ho ani nezajímala - měl tedy jen v cca 1-2 cm ve škopku a spláchla jsem jej hrnkem. Sušení ručníkem už se mu tolik nelíbilo. Zároveň doufám, že to byla první a na hoodně dlouhou dobu poslední morčecí koupel. Protože jinak je to chlapík čistotný a pečuje o sebe sám...
Vyškubaná místa jsme mu pak na doporučení přetřela párkrát dětským (neparfemovaným) krémem a musím říct, že tedy obrovské zlepšení a zahojení během pár dní.
Nebudu lhát, tenhle "módní trend" se mi líbí. Morčata jsou hodně učenlivá, během pár dní pochopil, k čemu ten záchod slouží a i když se do teď stane sem tam "nehoda", tak z 90% je účel splněn. Koberečky (nebo třeba velké látkové prostírání s Kiku za pár kaček) měním denně - či ob den. Stejně tak pelíšky a následně vyperu. Nemluvě o finanční úspoře, kdy nemusíte dávat peletky či hobliny po celém výběhu, tak jsou i koberečky měkčí, zabraňují otlakům a celkově je vidět, že si zvířátko lebedí... :-)
A právě to pátrání po internetu mne ponouká k tomu, že ze Šmudly dělám rozmatlence roku. Pelechů "tulivaků" (ty mne hlavně i baví šít tak jako tak) už má aktuálně šest a myslím, že nekončím. Možná už brzy budete moci koupit i AE stylový tulivak na Fleru. Byl by zájem? :-) Klidně se ozvěte....
Studnicí inspirace je pro mne samozřejmě Pinterest. Hrozně se mi zalíbily "klece" vyrobené z Ikea skříněk. Ani muže jsem nemusela dlouho přemlouvat a už jsme skládali...
Je vám jasné, že holky u všeho asistovaly a tak jen samotné složení komody zabralo dvakrát tolik času. Mimochodem, je to nádherný kousek nábytku a vím, že tipově k němu pořídím časem další, aby nám to doma ladilo... Ale o tom to povídání dnes není... :-)
Šmudla dostal celé horní patro. Má tam své královstí a myslím že je naprosto spokojený. Holky jej co chvíli hladí, on na ně panáčkuje a "doráží".
Sasanka z Dedry = oblíbené místo na odpočívání a válení se.
Šitý zásobník na seno - další fajn nápad, tentokrát z jedné FB skupiny.
Možná vás napadne, proč jsme předělali jen jeden šuplík. Ono totiž nekončíme.... Tentokrát samotřejmě budu postupovat s rozmyslem, bla bla bla, však je vám to jasné. Prostě uvidíme, jak to bude, ale Šmudla nezůstane jedináčkem :-)
Jak rozmazlujete své mazlíčky vy?
Krásnej ťutínek :)
OdpovědětVymazatNela z blogu Růžová rtěnka
Děkuji :-)
Vymazat