středa 18. října 2017

Vaříme AE stylově

Hezký podvečer,

Vaření patří k mým každodenním činnostem. Je to věc, která mne baví a u které si kolikrát i odpočinu. Věřím těm, co říkají, že to pro ně nemá smysl a raději si koupí nějakou hotovku či zajdou do restaurace, ale pro mě je to určitý způsob tvoření... Navíc se u toho dokáži vyřádit i s foťákem a sem tam vám "naservírovat" nový recept. :-)

To, co předkládám na náš jídelní stůl se hodně odvíjí od mé aktuální nálady a od ročního období. Pakliže je totiž možnost, tak si sem tam něco pěstuji i sama (třeba na cukety a dýně jsem už dá se říct expert :-) )  Jsou dny, kdy navařím tři chody a ještě zákusek k obědu i k večeři, a pak jsou takové, kdy jen něco hodím do trouby či hrnce, a je to. Hlavní je, nehledat v tom zbytečnou vědu....



Před pár měsíci jsem se dokonce pustila i do kváskového pečení. Chléb - za nás je nejoblíbenější kombinace z pšeničného kvásku a s moukou 50:50 pšeničnou a žitnou, chtěl pořádně vypilovat, ale nakonec se mohu pochválit. Je tedy pravda, že moc s ním neexperimentuji a až v posledních dnech do něj sem tam něco vyřežu - lístek, srdíčko, stromeček.. aby byl veselejší. Ono to na tu kvalitu nemá takový vliv, ale zase je třeba myslet na to, že i očima se jí.
Z kvásku jsem zkoušela i livance, ale přiznáám se, že ty mi moc nechutnají (ani doma moc neprošly...). Co je naopak výborné, to jsou slané muffiny - se sýrem, šunkou či párečkem. Mňamka. 

Ale i tak sem tam sáhnu po droždí. Třeba takové bagetky s ovesnými vločkami mi chutnají více s droždím než s kváskem. Je to ovšem i o zvyku.


Jsem obecně příznivce dvou variant vaření - buď rychlé, nebo časově "multifunkční". 
Jsou jídla, do kterých se z časových důvodů nepouštím - svíčkovou si dám například někde venku, protože mi přijde na přípravu dlouhá (ale neříkám, že ji jednou také nezačnu vařit). Spíše jde o to, že teď raději uvařím rychle, abych se pak mohla věnovat více rodině...
No a pak ta multifunkčnost. Pakliže hodím něco do trouby či hrnce a vaří se to "samo", pak mi nedělá problém vařením strávit půl dne. Protože mezitím stihnu hodně věcí okolo. Často to využívám např. když mám homeoffice. To si opravdu nemohu dovolit trávit u plotny hodinu, a tak buďnavřím pro sebe a holky večer předem nebo volím multifunkční řešení. 


V hlavní roli dětská krupička. Když byly holky ještě hodně malé, vyměnila jsem zahušťování jíškou za krupičku. Chuťově není žádný rozdíl (jen musíte dát pozor, abyste třeba z guláše neudělali tuhou kaši) a možná je to i zdravější. Neříkám, že již jíšku doma nemám. Mám a používám ji, ale ne už v takovém množství - většinou tak 70:30 kombinuji s krupičkou ve prospěch právě krupice.


Nejčastější přílohou jsou u nás těstoviny, rýže nebo pečené brambory. V týdnu to vaření trochu šidím a kolikrát máme i třeba "studené" večeře. Ale to pak zase kompenzuji domácím pečivem a zeleninou. Opět, pokud je sezóna, tak ze zahrádky, nebo mimo z trhů, farmářských bedýnek nebo i běžně koupená.

Mimichodem, teď nám spotřeba zeleniny dost stoupla, až jsem se divila. Inu, když velkou část mrkve a petržele spořádá morče, není se čemu divit :-)


Nejsem zastánce vyloženě mega zdravé a bio kuchyně. Zároveň ani nějaká exotika mě moc neláká - na dovolené sice samozřejmě člověk ochutná ledasco, ale nesmí to mrkat, mít ocas nebo chlupaté tenké nožičky. To bych nedala. Nikomu samozřejmě jeho způsob stravování neberu, ale u nás vládne spíše klasika. Ale zase je hodně věcí, které se dříve běžně dělali na tuku či ve friťáku a ty já jednoduše strčím do trouby - no trochu i kvůli lenosti, protože čistit plech s pečícím papírem je rychlejší než řešit friťák nebo oprskanou varnou desku... :-) 
Myslím, že i díky tomu, že své holky do jídla nenutím, ale zároveň jim předkádám vše možné, toho pak hodně sní bez remcání či ofuků. Třeba takové černé olivy milují už od svých dvou let :-) 


Co se vybavení kuchyně týče, tak se přiznám, že jsem trochu rozmařilá. Miluji různá udělátka a pomocníky, co práci ulehčí. Tedy ulehčí vám ten daný počin, ovšem jejich čištění kolikrát zabere taky dost času... však to známe. Ale i tak si je neodpouštím, pokud to jde. Jsou ovšem poslední dobou dva stroje, které mám stále na lince a využívám je, co chvíli. 

Robot od Sencoru - přiznám se, že bez něj bych do domácího chleba prostě nešla. To hnětení v robotu  je úžasné. Do deseti minut máte krásně hladké těsto. Stejně tak na hodně šlehané bábovky či buchty je geniální. Naopak, pokud dělám jen nějakou rychlovku, tak to sáhnu po normální metličce. 


Multifunkční hrnec z TV products (myslím tedy, že tam jsem jej objednala) mám pár týdnu, ale také na něj nedám dopustit. Naprosto suprově doplňuje mé multifunkční vaření. Má i program na pomalé vaření a co si budeme povídat, takový guláš je z něj naprosto úžasný. Hodně jej využívám právě na různé guláše, omáčky (a proto si čím dál víc myslím, že jednou i tu svíčkovou zdolám) a polévky. Tak jak jsem se kdysi zbavila friťáku, tak vítám možnost v něm fritovat. Ono totiž řízečky jsou u nás doma hodně oblíbené, a tak je tento výtaným pomocníkem. Navíc, jak doba pokročila, tak i to mytí a čištění je jednodušší - prostě se vyndá vnitřní hrnec a omyje. Nikde není nic ocákane, vylité či poprskané.. :-) 


Ufff, tak tentokrát to bylo opravdu hodně povídací. A jak zápasíte v kuchyni vy? Mimochodem, je třeba nějaké povídací téma, které byste si ode mě chtěli přečíst? Pár v rukávu ještě mám, ale samozřejmě zkusím i vyjít vstříc... :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat