sobota 30. prosince 2017

Můj AE style Shopík

Pěkný večer,

před pár týdny jsem spustila svůj nový e-shop. Není první a cesta k němu byla vcelku dlouhá...





Háčkovat jsem uměla od mala, i se šicím strojem - takovým tím šlapacím, jsem se díky babičce trochu seznámila, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu vyrýbět i pro někoho jiného, než pro své blízké. Když jsem ale měla jedno životní období, kdy jsem se nemohla víceméně hnout z postele, hodně jsem se k tvoření (hlavně k háčkování) vrátila. Uháčkovala jsem výbavu holkám, sobě a rodině několik velikých šál, další kousky pro holky, nové kloboučky a čepičky pro holky... až jsem uznala, že toho mají vlastně hodně a začala postupně křečkovat do krabice. Třeba jako dárečky pro blízké apod. To už jsem měla holky doma z porodnice, měly jsme víceméně zajetý režim a já měla pocit, že bych se měla přestat flákat a taky něco dělat - ano, můj vrozený workoholik zavelel :-)

Ve stejnou dobu mě i začal manžel trochu popostrkovat k tomu, že bych mohla zkusit oprášit stroj po jeho dědovi, a trochu mu upravit pár košil, aby mu lépe seděly. Jako víte co, ono polštář zvládnout, není zas tak hrozné, ale košili??? No neměl to se mnou jednoduché a kolikrát jsem klela jak námořník, ale chytlo mě to. Začala jsem i holkám - vlastně sobě, vymýšlet různé kapsáře, taštičky na drobnosti, podložky do kočáru apod.


Už ani nevím jak, ale narazila jsem na Fler. Hodně jsem si o něm načetla a rozhodla se, že bych šla také s kůží na trh. 

Neměla jsem ambice typu "stanu se obchodníkem roku, ale zase nebudu lhát, když jsem do hodiny od registrace a vložení prvního kousku neměla prodáno, začala jsem propadat panice, že jsem se do toho neměla pouštět...podceňovala jsem se. :-) Ano, jsem totiž ve své podstatě člověk, co by chtěl mít vše hned a trpelivost opravdu není mou silnou stránkou. 

Byla za tím docela práce, co se alespoň nějaké malé propagace týče - Facebook, v rámci Fleru, rodina, známí atd., abych sem tam něco prodala. I vlastně tento blog byl zčásti založen jako podpora mého "podnikaní" (berte to opravdu s uvozovkami) - i když to jsem si zase chtěla tak trochu i splnit svůj spisovatelský sen. Jak jsem psala výše, neměla jsem představu toho, že by mě má tvorba začala živit - na to jsem veliký realista a i když jsem měla vyrobených hodně kousků, tak jsem si nedokázala představit, že bych jela na "sériovou výrobu".  I když by to bylo krásné a moc fajn pro matku dvou dětí, kterou právě výroba všeho možného baví. 

Fler mě bavil čím dál více a i jsem začala mít lehce úspěch -tedy co je úspěch pro mě, tak pro jiné prodejce je samozřejmost. Takové prodejce obdivuji a v duchu (i sem tam nějakým nákupem) je ráda podpořím, protože sama vím, kolik se za tím skrývá práce. Není to jen vyrobit, ale také nafotit, strávit čas u pc při vkládání, vymyslet pěkné a srozumitelné popisky. To je to, co  mě k tomu také bavilo a baví a zároveň to považuji za výborný seberozvoj - přemýšlíte zase trochu jinak, o něčem jiném. Do čeho jsem ale nechtěla investovat čas (a možná, když to vezmu zpětně, to je škoda, protože by to mé mini tvoření mohlo být zase někde jinde), to je objízdění veletrhů, jarmarků a podobných akcí. O ten čas jsem svou rodinu svým způsobem ošizovat nechtěla. 


Když byl holkám asi rok a půl, založila jsem si první e-shop - U dvou žabiček. Kupodivu neměl být určen mým výrobkům, ale mělo se jednat o online bazárek. Oblečení, ze kterého holky vyrůstaly, jsem měla hodně a ještě jsem asi 2x objednala balík věcí z Anglie, takže toho oblečení bylo opravdu obrovské množství a přišlo mi to jako fajn nápad. A docela se i bazárek ujal. Ale přiznám se, že mne to ve finále přestalo bavit. Asi by bylo něco jiného mít kamenný obchůdek (a jednu dobu jsem o něm i uvažovala), ale díky času, který jsem investovala do bazárku, jsem neměla tolik čas na své tvoření. A to zrovna byla doba, kdy jsem měla více poptávek o mé vlastní výrobky. 

Holky, i díky tomu, že jsou dvě, byly a jsou parťačky (i když samozřejmě jsou dny, kdy to opravdu nefunguje) a tvoření všeho možného je baví od chvíle, kdy si to začaly uvědomovat. To bylo a je pro mne velké plus. Díky tomu, jsem nikdy neměla pocit, že bych je "časově" šidila a zároveň jsem mohla i dále psát tento blog, který mne moc baví,  a k tomu si i na mateřské trochu přivydělat vlastní tvorbou a e-shopem. 

O půl roku později jsem doprodávala věci z bazárku (navíc díky novince v podobě Feedo Bazárku jsem měla vše hodně ulehčené) a e-shop končil. V tu dobu jsem totiž dostala nabídku vrátit se částečně do práce s tím, že budu moci z 90% pracovat z domova, kterou jsem velice ráda přijala (ani ne tak z finančních důvodů, jako kvůli práci samotné, týmu, a výborné nadřízené, kterou do teď považuji za svou kamarádku, i když aktuálně mi již "nešéfuje", ale to je jiný příběh... :-) Chtěla jsem prostě zpět a věděla jsem, že i holkám prospěje, když si sem tam na jeden dva dny ode mne odpočinou. ) a navíc jsem pomalu začínala domlouvat spolupráci s Duomamas, která trvá do dnešních dnů. 

Jelikož jsem i dále vlastnila žabičkovou doménu, přemýšlela jsem, co s ní dále. Nakonec jsem zde na Bloggeru založila ještě jeden web, kam jsem sepsala popisy k jednotlivým výrobkům s prokliky na Fler, který byl (a je) stále funkční. 

Vše tedy běžělo (no zní to možná divně a naivně) dle mých představ - skloubila jsem rodinu, práci, blog a mé tvoření.  Na dalšího necelý rok...


Dny ubíhaly a holky začaly na pár dní v týdnu chodit do školky. Jsem zastáncem toho, že mne nemusí mít 24/7 za zadkem a také bylo a je hodně znát, jak jim kolektiv prospívá. To byl pro mne i impulz k tomu vrátit se do práce na více než jen "vzdálenou brigádu". Věci se měnily a já dostala šanci posunout svou kariéru dále. Ne, nejsem vyložený kariérista, co by nekoukal na druhé, ale pokud v něčem vidím smysl a pokud mne něco baví, tak do toho jdu a chci být dobrá. Samozřejmě i díky super podpoře mého manžela a rodičů, se kterými jsem nejprve vše probrala a ujistila se, že mám ve svém stávajícím životě udělat změnu, která má vliv i na ně. 

Nerada něco vzdávám, zejména pokud jsem přesvědčená, že bych to vzdát neměla. Proto mi dalo docela zabrat rozhodování a promýšlení toho, jak a zda dále na Fleru zůstat a zda psát dále blog. Ani jedno jsem nechtěla ukončit, ale času jsem začala mít  čím dál méně. 

Pokud sem tam zavítáte na můj Flershopík, tak jste si možná všimli, že jsem nejenom upravila hlavní stránku o nové fotky a text, ale také jsme hodně probrala věci, které nabízím. Respektive zcela jsem odstranila část "Na objednávku". 

Paradoxem možná je, že jsem si k Fleru ještě nakonec stejně založila vlastní e-shop AE style (využívá nejenom novou doménu, ale také tu žabičkovou, když už ji mám). Tak jak jsem totiž více uvažovala o blogu (o tom někdy příště - a slibuji, že brzy) a o tvoření jako takovém, chtěla jsem to více k sobě přiblížit. A vlastně jsem také chtěla i "něco svého" mimo Fler - kde mohu měnit vzhled, barvy, upravovat články, propojovat s blogem...Dlouho jsem přemýšlela a pročítala, jakého poskytovatele zvolit. Zda můj kdysi velice oblíbený Webnode či něco nového. Na mnoho doporučení jsem zvolila Shoptet a musím zatím říct, že nelituji. Samozřejmě mám naprosto základní verzi, co má jistá omezení, ale mne to v tuto chvíli naprosto stačí. 


K naprosto každé objednávce se snažím vymýšlet nějaký maličký dárek jako poděkování. Často je se mnou vyrábí holky nebo pomáhají při balení. Opět činnost, která je rozvíjí (a u mne rozvíjí kolikrát trpelivost) a u které můžeme být spolu. 


Jak to tedy mám nyní? Usoudila jsem, že nejsem robot a byla doba kdy jsem ne nestíhala vyřídit objednávky včas - tedy vlastně stíhala, ale po nocích po mé "normální práci". Což nejde dělat dlouhodobě. Má práce mne stále baví. Chci ale i nadále tvořit, protože to mne baví také a navíc je to pro mne úžasný relax, ale už nechci tvořit, protože bych "musela". A jsem vlastně zároveň i v situaci, kdy nemusím. Ano, samozřejmostí je, že na prodaných výrobcích mám nějaký výnos (i když vzhledem k ceně materiálu, času a provozním nákladům si to asi umíte i dopočítat...). Ten ovšem často investuji - do blogu a soutěží na něm, do materiálu na výrobu dárečků pro Nedoklubko, do materiálu na dárky k nákupu, apod. Je to vlastně takový koloběh, který mi vyhovuje. I nadále budu tvořit pro rodinu, pro sebe, pro známé a pro vás. Ne podle diktátu, co je zrovna in, ale podle AE stylového diktátu - tedy, co mne zrovna napadne, v čem vidím inspiraci a co po mne akruálně poptáváte (třeba i doplňky pro zvířada určitě rozvinu dále). to proto je AE style "...tak trochu jiný e-shop..."

Uvidíme, jaký osud bude mít dále, sama zatím nevím, jakou velikost mu chci ve finále dát....


Děkuji všem, co si z mých výrobků již vybrali, co mne podporují a co mne inspirují či popostrkují v dalším tvoření! Díky! :-) 
SHARE:

6 komentářů

  1. Super clanek Snehurko.. Od prvniho pismene az do posledniho te v nem vidim..
    Kdy jindy zacit bilancovat nez prave na konci roku...A za tebou je videt kus prace, ktera te bavi..
    Muzes hrde zvednout hlavu a rici: Ano, to jsem ja, neco jsem dokazala a muj zivot neni zbytecny...

    Jen tak dal...

    V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Veru! Vážím si této podpory. Dělám to, co mě baví a doufám, že je to právě v té práci vidět - nejedu na co největší počet kusů, ale na to, aby vše bylo kvalitní, něčím jiné, no AE stylové... :-)

      Vymazat
  2. Pěkně napsané... Přeji Ti krásný každičký den a hlavně hodně zdraví! D. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! Také přeji do nového roku jen to nej a hlavně zdraví! :-)

      Vymazat
  3. Krásně shrnuto. Cesta to byla trnitá, ale i tak si myslím, že jste stále na začátku...článek mě velmi inspiroval :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, stále jsem a ještě asi budu nějakou dobu na začátku. Ale je to hodně o tom, že mě to baví, že si to chci dělat po svém a díky tomu je i hodně na mne, jakým směrem vše bude směřovat dále. Nápadů mám spoustu a uvidíme... :-)

      Vymazat

Blogger templates by pipdig