Pěkný večer, knihomolové,
je to rok, co jsme všichni doma seděli u televize a nevěřili tomu, co se děje. A je mi jasné, že jsme nebyli jediný, takových rodin byla asi většina...
Do posledního okamžiku jsem nevěřila, že by Ruský útok mohl nastat. Sledovala jsem pak všechny zprávy, co v tu chvíli běžely - od televize, přes webové portály až po Twitter. Všechny možné reportáže... A u těch od Darji Stomatové a Jana Schurgera jsem měla vždy jistotu, že jsou jiné - autentičtější, procítěnější... já vlastně ani nevím, jak to popsat, ale tato dvojice je jednoduše "zárukou kvality". Také jsem si postupem času říkala "jste skvělí, ale už pojeďte domů, už jste tam dlouho a už jste asi poslední, co tam zůstali..."
Proto, když vyšla tato kniha, tak jsem neváhala a domu ji pořídila. Tato deníková forma je skvěle pojatá. Oba se doplňují, vysvětlují a i když jste už reportáže viděli (nebo si je pomocí QR kódů, co v knize jsou, můžete zobrazit) vrátí vás to zpět. Řeknete si "a jo, to bylo vlastně to když nastalo to či ono"...
Co je pro mě hodně zajímavé, je uvědomění si a vysvětlení, že za každou reportáží jsou hodiny příprav. To že vidíme pár minut přenosu, tak tomu předcházelo domlouvání s úřady, žádosti o povolení, získávání kontraktů... Člověk to asi tak nějak podvědomě ví, ale v knize je tohle výborně vysvětlené.
Už od školních let jsem vcelku velký čtenář. Nemám vyhraněný styl - miluji fikce, horor, sci-fi i romantiku. Také jsem přečetla hodně děl věnující se tématu druhé či první světové války a vždy to pro mne byly a budou "těžké knihy". Ono totiž to, co tam na řádcích sledujete, někdy v minulosti nastalo. Víte, že to tak bylo. Ze stejného důvodu pro mne byla i tato kniha dost náročná. Odkládala jsem ji a zase se k ní vracela. Neustále jsem si říkala a říkám, že to přeci není možné - nedaleko od nás se děje to, co člověk četl ve válečných knihách, které byly součástí školní povinné četby...
Darja s Honzou se s tématem poprali bravurně - a teď nemyslím jen tuto knihu, ale klobouk dolů za to, jak vše zvládli a předávali nám tolik potřebné informace. To, že se na Ukrajinu i vrátili svědčí o tom, že to jsou profíci a srdcaři v jednom. Za to velký dík!
A já jen doufám, že už to celé brzy skončí. Obnova míst postižených válkou bude ještě dlouhá a náročná, ale moc bych chtěla, aby bylo vidět už konečně to pomyslné světlo na konci tunelu.
Žádné komentáře
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář, Vaše data zpracovávám v souladu s GDPR.