Kombuchový pěstitel

Pěkný večer,

kombuchový článek jsem vám slibovala už docela dlouho, ale to odkládání se vyplatilo. Odzkoušela jsem si totiž pár várek a nyní vám mohu říci své postřehy.

Jak jsem se ke kombuše vůbec dostala? Několikrát jsem o ni již dříve slyšela v různých FB skupinkách, ovšem více mne lákaly Tibi krystaly, a tak jsem se vydala do obchůdku se zdravou stravou, zda je nemají. No neměli a naopak mi nabídli kombuchu - jak násadu, tak hotový nápoj. Odcházela jsem s obojím s tím, že to prostě zkusí a uvidím...

Nápoj jako takový mi moc chutnal - přirovnala bych jej k "čůču", burčáku... ale nealko. Samozřejmě jsem tedy hledala informace na internetu (mimochodem na FB najdete různé skupinky a určitě doporučuji mrknout). Nejvíce mne zaujal článek u Kitchenette - ZDE.  Vše mi díky němu přišlo jasné, výstižné a jednoduché. 

Vrhla jsem se tedy do varianty se zeleným čajem (černý jsem doma neměla a nechtěla jsem už čekat).  

Upřímně, ihned přišlo první zklamání, kdy jsem z plastové krabičky vylila do sklenice něco... no řekněme něco, co se rozhodně vzhledem neblížilo krásným kombuchám z fotografií. Spíše bych "TO" popsala jako (a teď mne omluvte), flusanec v octu... 

Ale tak nedala jsem se, nalila  "TO" do sklenice, přidala oslazený čaj a nechala (pod plínou) svému osudu. 

O dva dny později se už začaly sbíhat bublinky a vše správně na hladině "kalit", až se postupně vytvořila pevná kombucha, jež se spojila s tou původní. 

Nechala jsem ještě pár dní a průběžně brčkem ochutnávala, aby nezoctnatěla. Nápoj byl velice dobrý, ale popravdě, ne tak dobrý jako ten prodávaný. Chybělo mu něco z větší perlivosti, octovosti... Nevím, prostě něco.

Postupně jsem variantu se zeleným čajem udělala ještě dvakrát (tedy třikrát, ale jednou se mi podařilo čaj neosladit a uvědomila jsem si to až po dvou dnech, kdy se mi nápoj nějak nezdál).  Kombuchy se tvořily krásně a pokaždé srostly s předchozími, takže se mi vytvořila už slušná "houba".

Zakoupila jsem také černý čaj a udělala nápoj z něj. První várku jsem bohužel vylila - nevím, zda díky síle, pozapomenutí průběžného ochutnávání či neuvěřitelným vedrům posledních dnů během 5 dnů už byl vyloženě octový. To se pít nedalo...

Co ale bylo ihned patrné, že černý čaj kombuše svědčil více jak ten zelený - nová totiž byla o mnoho silnější než předchůdkyně. 

Dnes jsem stočila tedy novou z černého čaje (po 5,5 dnech) a je výborná. Jemně perlivá, tak akorát octová, a sladká přesně tak, jak mi chutná - na 1,5 litru čaje dávám 6 polévkových lžic třtinového cukru.

Kombucha už je krásně silná  (mateční spojená s novými) a uvidíme, kdy třeba začnu s oddělováním, abych mohla darovat dále. Nyní chladím čaj na další várku nápoje.

Velice mne překvapilo, že kombucha byla velmi populární několik let zpět. Prý i moji prarodiče si nápoj z ní chystali co chvíli... Inu časy (a asi i móda) se vrací, ale ne vždy to je špatný návrat do minulosti.

Máte zkušenosti s kombuchou? Podělte se o tipy a triky :-)