Tvořivý týden #25

Pěkný středeční večer, tvořivci,

minulý týden bylo tvoření hodně ovlivnění tím, že jsme chystaly s cácorkama dárečky pro paní učitelky. Přecijen konec (školního) roku se přiblížil....

Již delší dobu jsem měla rozmyšlené "spa balíčky". Chtěla jsem něco neobvyklého, doma vyráběného a zároveň něco s čím mohou cácorky pomoci. 

V posledních týdnech, jak jste si určitě všimli, jsem háčkovala bavlněné odličovací tamponky a mycí houby. Je to vcelku jednoduché, vypadají moc pěkně a zároveň je lze opravdu používat, prát a tak stále dokola. Takže jsou i ekologické, což je fajn. 

Druhým kouskem do balíčku byla domácí sůl do koupele. Koupily jsme sůl z mrvého moře, holky přimýchaly sušené bylinky a naplnili do dóziček. 

A nakonec jsme si po dlouhé době odlily ještě pár mýdel. Zvolili jsme směs z bambuckého másla, do kterého jsem přikápla trochu hřebíčkového oleje - pokud neznáte, tak zkuste. Nádherně voní! 

 

A aby se předešlo nedorozumění, tak jsme samotřejmě vše označily a popsali. Naprosto úžasné razítko "Vyrobeno doma" mám už nějaký ten pátek od Aluccy. Rozhodně doporučuji se na její e-shop podívat. Má krásné věci a např. my doma máme nemalé množství různých razítek :-) 

Vše jsme pak naskládaly do košíčků, přidali svazeček levandule, holky každé paní učitelce nakreslily přání s věnováním a šlo se předávat. 

 

Každý balíček byl barevně trošičku jiný a i přáníčka holky udělaly vyloženě pro každou paní učitelku jiná. No prostě "personalisovaná" :-) Věřím, že vše udělalo radost a paní učitelky si při koupelovém odpočinku na nás v dobrém vzpomenou. Byly celé ty roky úžasné, holky si je moc oblíbily a i když věřím, že ve škole také potkají mnoho nového a dobrého, tak nám budou chybět. 

 

Kamarádce ke svatbě jsem chtěla dát "obálku", ale trochu jinak, a tak jsem si pohrála s džíny, nůžkami a rámečkem. Ani tavná pistole nelenila a říkm si, že výsledek je snad fajn  (inspirovala jsem se na Pinterestu) a lepší než jednoduchá obálka :-) 

Také pár kamínků jsme s holkama vytvořili. 

Bohužel se nám před cca týdnem nevrátila jedna z kočiček - černá Kukinka. Prohledali jsme vše. Prošli nejbližší okolí, ptali se lidí, ale bohužel bezvýsledně. Pár dní na to se nám večer nevrátil ani kocourek. Další hledání a opět nic... Oba jsme v tu chvíli obrečeli a holky mne poprosily, ať nakreslím kočičí kamínek. Že třeba když ho někde položíme, tak ho kočičky najdou, budou vědět, že je od nás a přijdou domů, kde na ně čekáme. 

Mourinek se nám po dvou dnech vrátil. Inu kocourek... budeme se muset smířit s tím, že když běhá venku, tak se občas někam "zatoulá". I když si to připouštím hodně nerada.

Kukinka se nám ale zatím nevrátila. Věřím, že třeba ještě jednou. Ale rozumně vím, že každým dnem je ta pravděpodobnost nižší. I tak doufáme...

Holky pak nakreslili i své kamínky pro kočičky, aby věděli, že na ně doma čekáme a budeme je vítat s úsměvem. A také že na ně doma čeká i psí kamarádka, která je co chvíli vyhlíží. 

Dobrou s kobrou!