Chce to klid, pohodu a jaro...

 Hezký podvečer,

doba je hektická, vše se mění pomalu pod rukama a já si říkám, že to chce naopak zpomalit a možná občas i "vypustit" to, co bychom běžně řešili do úmoru... 

Je za námi první týden, kdy se cácorky mohli konečně opět vrátit do školy. To že na ně vyšla až "druhá" vlna, jsme neovlivnili, ale o to více si teď ty dny užívají. Jsou s kamarády, paní učitelkami a (jak samotné prohlašují) nemají doma tolik úkolů.  

A jak tedy vlastně takové dny na home - home (domací škola a domácí práce) u nás vypadají? A je vůbec možné si je i trochu užívat? 

Tak určitě.

U nás to začíná snídaní, kdy si mohu dovolit věnovat více času přípravě a zároveň nestojím nad holkami klepajíc na hodinky, abychom stihly výuku. Navíc, když nestíhají, tak se k tomu mohou po ranní online hodině vrátit a v klidu přejít do svačinkového hodování. Prostě pohoda klídek. 

A samozřejmě já už pak také v mezidobí otevírám počítač, pročítám první e-maily... 

Dopoledne pak patří většinou škole. Plní úkoly, které zvládnou samotné a dostávají "něco málo navíc" i ode mne. Loni jsme tak společně najeli na procvičovací sešity z matematiky, které je baví a postupně se začínáme prokousávat k příkladům z druhé třídy. No uvidíme, jak toto období bude trvat, protože opravdu, pokud chodí do školy, snažím se jim (kromě čtení a sem tam psaní) další úkoly moc nedávat. Ať si odpočinou. 

S obědy už to tak slavné není. Mám sice v 99% navařeno  - a tipy vám dávám do kuchyňských reportů - a děti se mohou v klidu najíst, jen já s manželem to většinou na rychlovku "naklopíme" do žaludku a pokračujeme v pracovní krasojízdě. 

Odpoledne, zatímco ještě schůzuji nebo chystám věci do práce, se holky většinou lehce zabaví pomocí věcí na vyrábění, zahradničením a nebo hrami s Barbie či legem. To jsou asi nejčastější hračky u nás doma.  Výhodou je také to, že jakmile se trochu zlepší počasí, tak už jsou na zahradě a hrají si až téměř do večera. 

 

Některé dny se snažím mít po práci pár minut pro sebe - vypnout, nic neřešit a jen cvičit. Díky Markét z Fit je šik mám tyto odpočinkové chvilky pravidelné a vždy si výborně vyčistím hlavu - to že tak trochu potrápím tělo není pak vůbec na škodu. Naopak. Nemládnu, nehýbu se tak jako dříve, a proto mám sama vnitřní pocit, že s tím musím a chci něco dělat. 

Nejsem ale jediná, komu schází pohyb. I cácorky to pociťují, a tak si i tak občas zacvičíme společně. Mimochodem, znáte ta úžasná videa na Instagramu, kdy dítě cvičí naprosto spořádaně a klidně se svou maminkou? Nevěřte jim! U nás ve chvíli rozbalení podložek končí klid a přichází dotazy, prupovídky, ukázky, šaškárny.... Asi si pak dokážete představit, jak klidná u nás je například jóga :-) 

Tím, že "neškolní" dny jsme většinou doma všichni, tak se samozřejmě i více "bordelaří", a tak je potřeba o to více uklízet. Samozřejmě vytřít podlahu, srovnat nádobí, vyprat... je fajn a je to základ, ale jde i o nacházení způsobu, jak některé věci lépe rovnat či skladovat. Protože najednou vidíme, jak často a v jakých situacích je používáme. Moc ráda se při tom inspiruji u Marie Kondo :-) 

Ne, není to každý den ideální. Naopak jsou dny, kdy tu po sobě s holkami křičíme a mě to pak večer mrzí. Říkám si, co další den raději udělat jinak, co přejít a na čem tolik netrvat... Občas nám ze všeho hrabe. Učíme se z toho, přizpůsobujeme se aktuálním situacím a uvidíme, jak to bude zase dále a jak dlouho bude trvat, než zas budeme muset náš režim třeba měnit či upravovat...