Památníčky, které známe z dětství

 Dobré ráno, 

také jste měli jako děti své památníčky? A mají je vaše děti....?

Svůj památník jsem si vždy hýčkala a věci v něm považovala (a stále považuji) za poklady, které nikdo nemá. Nejenom krásné obrázky, básně či přání, ale i podpisy známých umělců, kterých si vážím a kteří bohužel z velké části již nejsou mezi námi... Vrací mne do vzpomínek, kdy mi bylo kolem deseti let.  

A před časem jsem se rozhodla, že bych byla ráda, kdyby obdobné vzpomínky měly po ruce i cácorky. Bez ohledu na to, zda je to aktuálně "in" nebo ne... Na tom přeci nesejde. Ale rovnou vám řeknu, že jsem nenašla klasický blok "památníčkového vzezření". Určitě si pamatujete, co přesně myslím (tedy pokud jste rok narození 86 plus mínus deset let). Prostě nejsou a když už něco, tak se mi to prostě nelíbilo ... 

Ale díky webu Alucca jsem to nakonec vyřešila po svém. 

Pořídila jsem u Lucky dva krásné bloky s vysoko gramážním papírem a protože se jedná o kroužkovou vazbu s tvrdšími deskami, obalila jsem je, aby vydržely co nejdéle v hezkém stavu.  Cácorky se pro ně totiž opravdu nadchly a ihned donesly nejen spolužákům, ale i paní učitelkám k namalování památečních obrázků. 

Ne vždy se ale holky setkaly s pochopením kamarádů - je to "trapné", k čemu, proč, zbytečné... Ale já jsem ráda, že si z toho nic nedělaly, snažily se vysvětlit účel a nekteří  kamarádi "obrátili" a uznali, že je to vlastně fajn. Inu klasický dětský kolektiv, který můžeme ale trochu obohacovat i my dospělí. 

Mimochodem, pokud neznáte Alucca e-shop (i když zde o něm mluvím vcelku často a ne nejedná se o placenou reklamu - naopak tento styl tvoření velice ráda podpořím), tak rozhodně doporučuji. Nádherné kousky s osobitým vzhledem a další tvořivé vychytávky. 

Vzhůru do nového dne! :-)