Multifunkční

Zdravím v novém roce 2020,

blog vstoupil již do šestého roku své existence a za ty roky prošel značným vývojem. Možná ne na první pohled ani na druhý, ale já to vidím a jsem moc ráda, že vás i dál baví a že přichází i noví čtenáři...

I po té době si kolikrát uvědomím, kolik toho nevím a kolik existuje novinek. Ne kosmetických nebo v oblasti výrobků, ale těch technologických, které mi pomáhají v tom, aby články byli strukturované (podobně jako celý blog), měly smysl a pokud možno se nesmyslně neopakovaly. Ano, stále ještě beru do ruky diář a tužku, kam si zapisuji nápady na články či věci, které nechci zapomenout, ale zároveň více využívám i elektronické možnosti od plánování článků, úprav fotografií či k propagaci blogu a e-shopu.  Pro někoho (i začátečníka) vlastně samozřejmosti, pro mne přirozený a postupný vývoj....

Zcela upřímně, nemám vlastně žádné veliké plány v tom, že bych měnila koncept blogu nebo e-shopu. Naopak mi to takto vyhovuje. Pokračovat budou pravidelníčky z tvoření a kuchyně, stále bude dost kosmetiky a sem tam nějaký "twinsmom" tip. Tato multifunkčnost se mi moc líbí a i e-shop, byť průběžně prochází menšími úpravami, si ji zachová a zůstane "tak trochu jiný". 

Vlastně ano, jeden plán bych ohledně e-shopu měla. Postupně doplňovat nové výrobky, což jsem letos tolik nestíhala, zavést a pořádně rozšířit novou kategorii AE Garden (i když to bude ještě běh na delší trať, na kterém ale pracuji již delší dobu) a třeba jednou se s někým z vás vidět i na živo na nějakém hand made trhu. Uvidíme, nedávám si to jako cíl či plán přesně tohoto roku, protože nikdy nedokážu říct, co nastane za pár dní, týdnů či měsíců a kam mne náhoda zavede. 

Dost často mi chodí dotazy typu "Jak to všechno stíháš?" No zcela upřímně, nemyslím si, že bych stíhala více než běžný a nelenivý smrtelník. Vše je otázkou rozhodnutí, umanutosti, dobrého plánování a rozhodnutí, že tak to chcete. Ale třeba vám tímto povídáním dám pár tipů, abyste toho i vy stíhali více.

Ono člověk je ve své podstatě tvor multifunkční - já tomu tedy tak věřím, a tak neznamená, že když dám do trouby péct kuře a do rýžovaru rýži, tak nemohu zároveň dát rozkvasit kvásek a poté třeba zkouknout e-maily či novinky na sociálních sítí.  To že vaříme oběd nás většinou nestaví do role, že na tu troubu musíme koukat celou dobu, co peče. Můžeme ten čas využít jinak... A o tom to vlastně je.

Když už jsem u toho jídla, tak to si často plánuji na pár dní dopředu i kvůli nákupům - a to zejména o víkendy. Snídaně si chystám večer předem (prostě něco napeču) a nebo si dáme ráno cereálie.
Dny se mi samozřejmě odvíjí od toho, zda jsem v práci, doma nebo zda pracuji z domova. Jinak funguji v den, kdy vstávám v půl šesté, jdeme se s Gigi vyvenčit (tedy já probudit a ona na mě celou dobu zkroušeně koukat, že jsem ji vytáhla z teplého pelechu) a poté chystám pro všechny snídani, nalíčím se a hurá do školky a práce. A jinak, ve dny, kdy se vracím pracovat z domu (ušetřím tak pár hodin díky cestě) nebo kdy naopak takto brzo vstávat nemusíme a snažíme si užít snídani "na vidličku".
Jedno však ty dny mají společné. Vždy mám dopředu promyšlené, co ten den budu plus mínus dělat, co potřebuji zařídit či na co zaměřím "úklidová čidla". Kdo mne zná, tak ví, že dny naší rodiny (zejména v posledních měsících) jsou dost dynamické, a tak je potřeba si ty plány i průběžně uzpůsobovat. Např. chtěla jsem vyluxovat dům, pračka mám naplněnou a v lednici maso na vývar. Jenže v tom okamžiku mi zazvoní telefon a já potřebuji na pár hodin odjet. V dětských pokojích nechám jezdit robotický vysavač, na pračce nastavím odložený start, aby doprala ve chvíli, kdy se mám cca vracet (a ano, sem tam si vzpomenu, že poprosím andělíčka strážníčka, aby se mi něco nepo... a nepřišla jsem k vyplavenému domu) a jídlo koupím po cestě s tím, že polévku začnu vařit po návratu a udělám si tak "fórka" na druhý den.

Jsem tvor, který má rád pokrok, rád si kupuje pomocníčky do kuchyně i na úklid (do teď třeba nechápu, jak jsem tak dlouho mohla přežít bez sušičky na prádlo :-) ) a zároveň se často inspiruji zvyky našich babiček, díky kterým se má domácnost stává více udržitelnou. Ne nejsem naprostá eko či zero waste osoba - mám to tak 50:50, ale snažím se i tak brát ohled a zbytečně neplýtvat. O tom ale někdy příště...

Stejný přístup pak mám k blogu a tvoření. Když mám pocit, že by se vám nějaký recept či návod mohl hodit, fotím přímo "v akci" , fotografie uložím a když mám chvilku (třeba zrovna když po bytě jezdí robotický vysavač a v pomalém hrnci bublá guláš) dopíšu článek. Může to být klidně i týden či měsíc po tom, co jsem fotky pořídila. 

Kdysi jsem měla pocit, že každý den musím vypublikovat alespoň jeden článek, díky tomu jsem se ale paradoxně dostala do stavu, kdy jsem věděla, že to dělám tak nějak automaticky a ne už tolik pro radost. Psaní mi hodně pomáhá v relaxu, a stejně tak i tvoření, a tak jsou dny kdy píšu a dny kdy tvořím. Může se stát, že třeba tři - čtyři dny nevyjde nový článek, protože něco vyrábím, pak ale v jeden den kolikrát napíšu článků více. Takto jsem si to nastavila v minulém roce, a i když jsem nenapsala tolik článků jako v letech předchozích, tak věřím, že jsou kvalitnější a tak nějak "klidnější". 

Co je mým naprosto největším pomocníkem v mé multifunkčnosti? Samozřejmě, že telefon. Je to můj zápisník, diář, encyklopedie, chytrá nápověda a samozřejmě fotoaparát.... Je to možná zvláštní prohlášení v dnešní době, kdy je in "digitální detox", ale nosím jej všude a bez něj jsem jako "bezruká". Netrávím hodiny na sociálních sítích, i když je samozřejmě také navštěvuji hodně a ráda, ale považuji jej za svou digitální kancelář, kterou mám hodně ráda :-) 

A tak vzhůru do dalšího roku plného nových nápadů, tipů a triků. Děkuji za přízeň! :-)