Gump - Pes, který naučil lidi žít

 Hezký poledne,

před pár týdny jsem cácorkám doplňovala knihovnu. Už samotné čtou, a tak klasiku doplňujeme i více dětskými variantami, které jsou ale už čtivé (tj. nejenom obrázky). Už dlouhou dobu jsem měla vyhlédnutou knížku Gump a konečně ji tedy i pořídila. 

Původně jsem měla myšlenku, že knížku budou číst cácorky nám, nicméně při pátečním večeru mi to nedalo (a holky měly ještě rozečtenou jinou) a dala jsem se na čtení sama. Myslím, že to byl nakonec správný postup...

Knížka je psaná z pohledu pejska od štěňátka až po dospělost. Forma je úžasně čtivá a velmi rychle se dostanete do děje. Což v mém případě vedlo ale i k tomu, že jsem velkou část četla se staženým žaludkem. Jsem "psí máma", vždycky jsem byla a vždy budu. Všechny pejsky, co jsme kdy měli, jsem brala jako sourozence (dokud jsem byla malá) nebo své další děti.  Samozřejmě s patřičnou výchovou, ale s láskou. A tak jsem některé pasáže četla se slzami na krajíčku.  On to totiž není jen sluníčkový příběh. Je o životě, který bohužel není pro všechna zvířata šťastný. Místy velmi reálně popsaný, až se vám stáhne hrdlo. 

A dle mne je to ale dobře!  Často s cácorkama mluvíme o tom, že jsou i lidé zlí, že se dokáží chovat ošklivě ke zvířatům (však  to občas vidí ve zprávách), co jsou to množírny.... To vše je i reálně ukázáno a pospáno v Gumpovi a až se dostaneme s cácorkami ke čtení právě této knížky, vím, že to budeme muset hodně rozebírat, hodně mluvit a vysvětlovat. 

Není dobře zavírat oči před realitou. To že jsou některá plemena v danou chvíli více populární a někteří jedinci toho využívají k obohacení bez ohledu na živého tvora, to je bohužel smutný fakt, který je potřeba řešit. Každý zájemce o štěňátko by si tuto knížku mě přečíst a každý by měl pak jednat tak, aby se dokázal podívat si v zrcadle do očí a říct si "udělal jsem to správně". 

Filipe, napsal jste výbornou knihu vhodnou pro všechny věkové kategorie!